Kutná hora je kosmická loď
po goticku nad krajem se vznáší
lehkost opěráku tajemství nevyplaší
stavbu nadnáší andělský kůr
na jedné noze ekvilibrista Vlašský dvůr
podívej, středověk, rejtovsky myslí
vnímej srdcem, úžasem, nezávislý
na přeludech své mysli
chvíli tísněn malou uličkou
za rohem si tě napíchne
Barbora svatá kamennou vidličkou

Dvě dívky zamkly keramický krám
jdou vstříc chrličům, strnulým sochám
a do hloubky tvarovaným tmám
můžeš za ně modlitbu tichou zavolat
do fiál proplétat
chodidlem o dlažbu najisto se opírat
však asketicky se loučí město
ten tam se leskne zlatý věk
Pozdrav Pán Bůh klášter voršilek

(David Vávra, Obrazy z dějin české architektury)